Problémy s příjmem České televize na kanálu 26

V období od 29.3. do 10.5. 2018 spustila Česká televize 26 vysílačů velkého výkonu DVB-T2 sítě. Valná většina z nich pracuje na kanálu 26. Od té doby jsou odborné veřejnosti známy problémy. Vzhledem k tomu, že diváci nechali nákup přijímačů na poslední chvíli, začaly se stížnosti ve velkém objevovat až nyní.

Některé přijímače si bohužel neporadí se základními situacemi, kdy přijímají dva SFN impulsy o shodné úrovni, případně s tzv. pre-echem. Na následujících obrázcích vidíte, že v obou případech dosahujeme nulového počtu neopravených paketů (ERR 000).

Zde ještě případ pre-echa, měřící přístroj si správně nastavil začátek intervalu na první ze dvou impulsů.

Někdy se ve spektru navíc objevují i další, vzdálenější ozvěny. Za normálních okolností na tyto situace s kvalitním - běžným přijímačem disponujeme určitou rezervou. S nekvalitním přijímačem je však boj prohraný.

Jak problém řešit z pohledu anténního technika ?

Na problematickém příjmovém místě je tedy třeba použít nejsměrovější model antény (pro kanál 26). Další věcí je pak homogenita a stálost pole z ,,užitečného vysílače,,. Je třeba mít k dispozici měřák s korektní echo analýzou a činit opakovaná měření. V zimě bez inverze se sněhem, bez sněhu, v létě při pařáku, v dešti, a především, několik měření během inverze. Účelem je najít takové umístění a nasměrování antény, které vyhoví za všech podmínek. Pomocí impulsní odezvy na měřícím přístroji se obecně snažím:

1. Mít vždy jeden, co nejdominantnější ,,hlavní,, impuls.

2. Mít co nejméně místních odrazů (impulsů) s co největším potlačením (s co nejmenší úrovní) vůči hlavnímu impulsu. Pokud jsou tyto impulsy ,,velmi blízké,, ,nemusí být na echo analýze vidět. V tom případě bych měl mít v záloze správně fungující měření modulační chybovosti po nosných (MER by Carrier). Pravidelné propady musí být co nejmenší, nejlépe žádné.

3. Mít co nejméně ostatních impulsů v rámci základního ochranného intervalu 134,3 km. Opět jak co do počtu, tak co do úrovně.

4. Mít co nejméně ostatních impulsů za hranicí základního ochranného intervalu 134,3 km. Opět jak co do počtu, tak co do úrovně.

5. Nemít žádný impuls za hranicí ekvalizačního intervalu 159,7 km .

6. Kvůli špatným přijímacím vlastnostem televizorů, zejména značek Samsung a LG, je třeba se snažit vyvarovat pre-echa. Jejich nekvalitní vstupní díly jsou důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy na základě rozporu s kupní smlouvou. Kvalitním komponentům pre-echo nemá vadit a také jim nevadí, jak jsme si ukázali na začátku.

Co je pre-echo? Jedná se situaci, kdy na přijímací anténu dorazí nejprve slabší signál z bližšího vysílače (zeslabený překážkou, např. panelovým domem) a teprve po něm hlavní silný signál ze vzdálenějšího vysílače.

Obecně. Vždy je třeba kontrolovat konstelaci včetně zoomu kvadrantu, která pomůže odhalit rušení jinou sítí, nepatřící do SFN, dále je záhodno kouknout na nosné v MBC a samozřejmě na digitální parametry MER, C/N, dopočítávanou reservu... Údaj úrovně signálu je víceméně v případě SFN jen orientační a slouží zejména k obecné informaci, nicméně musíme dodržet minimální potřebnou a maximální možnou vstupní úroveň signálu, vstupujícího do přijímače. V tabulce věnujte prosím pozornost také údaji hodnoty C/N, se kterou by si měl kvalitní přijímač při dané modulaci poradit. Samozřejmě i pohled na spektrální analýzu napoví, jaké jiné vysílače ev. přijímáme.

Ano. Kanál 26 je opravdu nešťastně zvolen. Je frekvenčně moc nízko, signál se vecpe doslova všude a navíc se jedná jednoznačně o nejrozsáhlejší jednofrekvenční (SFN) síť v ČR (největší počet vysílačů na stejné frekvenci v rámci státu). Problémy byly i v časech DVB-T, ale z důvodu podstatně méně rozsáhlých SFN sítí i méně plošné.

Pokud se podaří anténu vhodně umístit a nasměrovat, je třeba samozřejmě ještě zajistit stabilní příjem ostatních dostupných multiplexů.

Obsáhlejší článek o měření signálů DVB-T a T2 je zde.