Měření signálů z vysílače Linz Lichtenberg

Co všechno můžete zjistit při měření v terénu? Původně jsem si chtěl jen ověřit jednu drobnost, nakonec to vydá na pár řádků.

Vysílač Linz Lichtenberg je důvěrně známý již z dob analogu, neboť jeho signál vždy výrazně zasahoval na území našeho státu. DVB-T signály dvou hlavních multiplexů A a B byly šířeny v modulaci 16QAM výkonem 50kW. Po přechodu na DVB-T2 byla "ztráta pokrytí", způsobená změnou modulace na 64QAM částečně kompenzována navýšením vyzářeného výkonu na 65kW. Navýšen byl i počet celoplošných multiplexů na pět (o D,E,F) a již z dob DVB-T se občas vyskytne i regionální MUX C, který se vysílá krom odlišné modulace (dříve QPSK, nyní 16QAM) sníženým výkonem 12,5 kW (o 7dB méně proti hlavním multiplexům).

MUX A K43 volně ORF1 SD a ORF2 SD; MUX B K37 volně ATV2 SD; MUX C K44 volně LT1 HD, dorf, WT1; MUX D K41; MUX E K45; MUX F K24 volně ATV SD.

Měření probíhalo na louce (poli) mezi obcemi Hrdějovice a Hosín. Pro měření jsem použil husté síto Vaten (umístěné 1,5m nad zemí), jehož parametry můžeme vidět na obrázcích.

Připomínám, že rozdíl mezi hodnotou dBd a dBi je vždy ve vztahu: dbi=dBd+2,15. Síto má tedy v pásmu K21 až K48 zisk 9dBd až 12,5dBd (11,15dBi až 14,65dBi), dokáže tedy kompenzovat úbytek způsobený šířením signálu na vyšší frekvenci, což se projevuje i v rozvodu. Pokud se u nějaké antény neuvede konkrétně žádná veličina dBd ani dBi, jisti si být nemůžeme. Bohužel se najdou nepoctiví prodejci, kteří takto balamutí zákazníky. Síto je více směrové proti LP anténě, má ovšem i zadní laloky.

Začněme od prostředku, konstelačním diagramem. Ten nám prozradí nejen základní podobu konstelace, zároveň je jedním s důležitých ukazatelů "kvality" přijímaného signálu. V tomto případě zafungoval ukázkově.

U kanálů 41 a 43 je něco v nepořádku, zbytek vypadá dobře. Postoupíme tedy k měření impulsní odezvy.

Krom kanálu 44 mají všechny ostatní nějaký další impuls v rámci ochranného intervalu. Kanál 44 je unikátním kanálem pro místo příjmu, ne tak kanály ostatní. V případě K24,37,41,45 vždy vidíme o cca 60km zpožděný signál. Jedná se vysílač Gmunden - Grünberg, který z dobrých důvodů nešíří kanál 43 (je použit K36 - v daném nastavení spektrální analýzy ho na pozdějším obrázku neuvidíme), tento signál by se totiž dostal mimo rámec intervalu, určeného vysílačem Freistadt (vysílající pouze K43), který zde Linz o cca 19,5 km předbíhá.

Proč jsou tedy konstelační diagramy kanálů 41 a 43 v nepořádku? Vidíme, že úroveň signálu z vysílače Gmunden, je o 20 až 28dB nižší, což je na konstelačním diagramu neviditelné, ovšem 9dB rozdíl na K43 již dokáže rozptýlit pozice nosných, což se vždy projevovalo zhoršeným příjmem a projevovat bude (tam, kde je pokryto z obou vysílačů). Kanál 41 vypadá úplně příšerně z důvodu rušení odrazem signálu vysílače Votice Mezivrata od Blanského Lesa. Příjmová pozice byla vůči přímým signálům z vysílače Votice situována za kopec (čili odstíněna). Mapky pokrytí si můžete prohlédnout v samostatné sekci. 


Můžeme si všimnout, že vysílač Gmunden nemá vzhledem k místu příjmu bůh ví jaký terénní profil a  přesto se jeho signál objevil na měřícím přístroji.

Na obrázcích okna MERbyCarrier vidíme rozdíl v klasickém SFN na K43 oproti totálnímu svinčíku na K41 a zbytku, nezarušeným kanálům 24,37,44,45. Můžeme vidět vliv (pokles MER nosných) blízkých kanálů 25 a 42 z vysílače Kleť Rozhledna, nacházejícího se téměř v ose příjmu.

Pro úplnost ještě doplňuji spektrální analýzu. Kanál 36 z Gmundenu bychom možná zahlédly při dosměrování antény, nebo změně referenčního rozsahu měřícího přístroje, či rozsahu na dílek.

Souhrnné parametry přehledových oken ukazují, že nejlepší výsledky měl kanál 45, kde se projevila ziskovost antény a podmínky měření (umístění antény).

Řekl bych, že z obyčejného zjištění, že na K44 se nepoužívá redukce špiček TR-PAPR, kvůli čemuž jsem měření původně dělal, se vyklubal docela zajímavý případ.